Retrospektivní studie z lékařské praxe

Dr. P. Schumacher

Shrnutí R. Moyses

Úvod

Mezi zářím 1989 a říjnem 1990 provedl Dr. Peter Schumacher z Innsbrucku studii u 200 pacientů s alergiemi. Ve své knize “Biophysikalische Therapie der Allergien” [Biofyzikální terapie alergií], ve které je tato studie podrobně popsána spolu s mnoha dalšími užitečnými tipy k léčbě alergie, píše: “Naše vlastní zkušenost nyní zahrnuje více než 1000 takových jednotlivých pacientů, u nichž byla jejich alergie zcela eliminována, bez ohledu na její formu. K nim se přidávají mnozí pacienti léčení jinými kolegy. Tito kolegové – lékaři a nelékařští praktici – se naučili metodu na našich seminářích a úspěšně ji používají ve svých praxích, v některých případech již několik let. Je obtížné získat kvantitativní přehled, ale rozsáhlá zpětná vazba, kterou obdržíme, ukazuje, že metoda je také s významným úspěchem používána jinde. Považovali jsme za nutné představit některé statistiky nezávislé na našich osobních zkušenostech, alespoň na začátku této vývoje.”

B. Schneider ukazuje, že terapeutický účinek lze ověřit také prostřednictvím retrospektivních studií z lékařské praxe, když navrhuje “posuzovat účinnost systematickým sledováním úspěchu a neúspěchu v praxi” jako alternativu k tradičním dvojitě zaslepeným studiím. Schumacher již v roce 1991 publikoval takovou studii, což pochopitelně vyvolalo velký zájem.

Výběr testovaných osob

Všichni pacienti, převážně děti a adolescenti, podstupující biorezonanční terapii alergií pomocí Bicom v průběhu 6měsíčního období, byli zapsáni do seznamu, bez ohledu na věk, diagnózu, závažnost onemocnění a druh alergenu. Do studie bylo nutné zahrnout pouze ty pacienty, u kterých byla diagnóza alergie potvrzena jedním nebo více alergickými testy a byla zjištěna identifikovatelná a potvrzená souvislost mezi alergií a alergickou reakcí. Skupina pacientů nebyla specificky vybrána, ale skládala se ze spontánního pacientského souboru v určitém časovém období.

Průběh testování

Celkem bylo zaznamenáno 164 pacientů s 204 případy léčby. Výsledky byly získány pomocí dotazníku. Dotazníky byly zaslány 5 měsíců po ukončení léčby. Pacienti s několika alergiemi obdrželi samostatný dotazník pro každý léčený alergen, aby bylo možné každou sérii léčby posoudit zvlášť. Studie trvala 6 měsíců, aby interval mezi léčbou a zpětnou vazbou byl nejméně 5 měsíců a maximálně 11 měsíců. Z 204 odeslaných dotazníků bylo vráceno 200, což představuje 98% odezvu. Pacienti byli dotázáni na toleranci, vedlejší účinky léčby, relapsy a celkové hodnocení úspěchu léčby. Vzhledem k tomu, že studie se týkala převážně dětí a adolescentů, většinu dotazníků vyplnili rodiče.

Tabulky uvádějí věkovou rozpětí a frekvenci zjištěných alergií. Jak bylo očekáváno, pšenice a kravské mléko byly nejčastější potravinové alergeny, zatímco husí peří v případě alergenů způsobujících alergii inhalací. Senná rýma byla z programu vyloučena kvůli svým zvláštnostem.

Hodnocení léčebných výsledků

Pacienti nebo jejich rodiny prováděli vlastní hodnocení. Mohli si vybrat z následujících kritérií:

1. 1. Alergie vymizela, tj. od ukončení léčby pacient toleruje alergen bez problémů. Dříve pozorované alergické reakce se znovu neobjevily, přestože došlo ke kontaktu s daným alergenem.
2. 2. Alergie se zlepšila, tj. příznaky alergie jsou stále patrné, ale postupně mnohem méně výrazné.
3. 3. Alergie přetrvává beze změny. Nejsou patrné žádné známky úspěchu.
4. 4. Došlo k recidivě, tj. přestože příznaky původně vymizely, alergie na stejný alergen se znovu objevila.
5. 5. V současné době není možné posoudit terapeutický výsledek.

Výsledky

• 83,0 % případů byla léčba úspěšná, tj. dříve pozorované reakce se již nevyskytovaly, přestože došlo ke kontaktu s alergenem. Pacient byl schopen alergen tolerovat trvale a neomezeně bez reakce
• 11,0 % případů došlo ke zlepšení. Příznaky alergie byly stále patrné, ale postupně mnohem méně výraznější
• 4,5 % případů došlo k terapeutickému selhání. Nebyly patrné žádné známky úspěchu nebo se stejná alergie opakovala navzdory počátečnímu zlepšení
• 1,5 % případů nebylo možné léčbu vyhodnotit

Závěr
U mladších pacientů, kteří vykazují lepší reaktivní stav a kteří nemají další závažné stresy, nejsou nutná přípravná, podpůrná nebo další terapeutická opatření. Odlišný terapeutický přístup je u dospělých, kteří jsou vystaveni více stresům. Skupinu hodnocenou jako “zlepšenou” tvořilo celkem 22 případů. Při bližším zkoumání se ukázalo, že stále přítomné příznaky byly nesprávně interpretovány a se skutečnou alergií souvisely pouze nepřímo.

Například 8 případů v této skupině tvořili pacienti s neurodermatitidou, u kterých se stále projevovaly reziduální mykózou v postižených kultivačních oblastech, přesto však alergická neurodermatitida, která byla původním příznakem alergie, byla vyléčena.
Následná kontrola zbývajících 14 pacientů v této skupině odhalila, že buď se u nich objevily nespecifické příznaky byly zaměněny za příznaky vyvolané alergií, jako například nespecifický kašel způsobený infekcí u astmatu nebo nespecifické bolesti břicha po zcela vyléčené alergické kolitidě, nebo že příznaky stále přetrvávaly z alergie, která nebyla identifikována.
Následná kontrola skupiny terapeuticky neúspěšných pacientů, u nichž nedošlo ke změně příznaků nebo u nichž došlo k recidivě, ukázala, že,
v 7 případech došlo během léčebné fáze k výpadku abstinence, tj. pacient nedodržoval přísně a důsledně oddělení od alergenu.

Ve 2 případech v této skupině byl prokázán trvalý relaps.